Kontrapunkt je kompoziční technika, která svůj největší rozmach zažila v době renesance a baroka. Nejznámější skladatel, který kontrapunkt využíval, byl Johann Sebastian Bach. Ačkoliv je tato technika velmi stará a poměrně komplikovaná, používá se dodnes, a to nejen v klasické a filmové hudbě.
Například Paul McCartney (The Beatles) se Bachem inspiroval hned několikrát. Kontrapunkt využil v písni Blackbird, Mother’s Nature Son a i v některých ryze rockových skladbách, jako např. Back in U.S.S.R. Kontrapunktické vedení hlasů ve svých skladbách ale použili i další umělci a kapely jako Yes, Radiohead, Stevie Wonder, Michael Jackson apod.
A co je vlastně kontrapunkt. Je to umění vedení protihlasu nebo i více melodií vůči hlavní melodii. Nejjednodušší forma kontrapunktu je canon nebo quodlibet. Nejsložitější hudební forma, která přímos technikou kontrapunktu souvisí, je fuga.
Zmíněný quodlibet se používá častěji, než se na první pohled zdá, a to i ve velmi známých hitových skladbách. Jde o techniku, kdy v závěru skladby nebo v nějaké její části zazní více melodií najednou, nejčastěji melodie verse nebo prechorusu současně s chorusem. Za všechny uveďme All You Need Is Love od The Beatles, Get Lucky od Daft Punk nebo Scarborough Fair od Simona a Garfunkela. V této písni dokonce spojili autoři dohromady dvě písně – Scarborough Fair a Canticle a obě melodie navíc obdařili kontrapunkticky vedeným doprovodem v kytarovém partu.
Velmi často se v rockové, popové nebo elektronické hudbě využívá techniky kontrapunktu při budování struktury back vokálů. Chceme-li, aby nám back vokály dobře zněly a aby měly v sobě požadovaný emocionální náboj, potřebujeme, aby jednotlivé hlasové linie byly obdobně melodické, jako hlavní vokál. Přitom však musí s hlavním vokálem a harmonickým doprovodem ladit a nesmí být melodicky výraznější než hlavní vokál. Znalost kompoziční techniky kontrapunktu nám při tom velmi pomůže, tak jako pomohla Billie Eilish při budování zajímavé struktury Ocean Eyes. Často při tom nemusí jít o čisté využití kontrapunktu, ale jen kreativní uplatňování některých postupů a zásad. Asi jedním z nejkrásnějších a virtuózních příkladů takového zajímavého vedení hlasů je závěr skladby The End, který najdemena albu Abbey Road od skupiny Beatles. Celý úsek trvá asi jen 30 vteřin a přestože vokální struktura má spíše homofonní charakter (opak polyfonie), když budeme analyzovat jednotlivé hlasy back vokálů, budeme překvapeni, jak jsou výrazně melodické a jak tyto melodie mezi sebou velmi přirozeně komunikují.
Je třeba poznamenat, že použití kontrapunktu v moderní populární a elektronické hudbě může být někdy subtilní a méně formální než v klasické hudbě. Často se skladatelé drží jen obecných zásad. Díky tomu mohou ve svých skladbách vytvářet velmi zajímavé a překvapivé harmonicko melodické struktury a přitom zachovat celkovou srozumitelnost svého hudebního díla.